Kostel Obrácení sv. apoštola Pavla

Farní kronika zaznamenává k původu kostela Obrácení sv. Pavla v Syrovíně následující:

"Zakladatelem farního chrámu P. v Syrovíně je vdp. Pavel Jaroš, ze Syrovína pocházející, jenž nyní v hrobce uprostřed zdejšího kostela zasvěceného památce Obrácení sv. Pavla apoštola, odpočívá. Týž působil po několik let jako misionář v Moskvě na Rusi, kdež byl učitelem a zároveň vychovatelem knížat ruských. Když z Ruska odcházel, byl mu darován  za výchovu a vyučování veliký nádherný obraz, představující jeho sv. patrona, který sobě   P. Jaroš odtamtud donesl a náš hlavní oltář nyní zdobí."

Farní kronika dále uvádí:

"Základní kámen farního kostela byl položen 5. července 1714, jak o tom svědčí listina uschovaná v bání na věži kostela. Stavba chrámu byla dokončena roku 1716.

Budova stojí na výšině, kde bývalo obecní pastvisko. Zbudována byla v raně barokním slohu. Kostel je dlouhý 22,25 m, široký 9,28 m a 11,18 m vysoký. Má jednu věž, která se tyčí do výšky šesti metrů nad střechu kostela."

Zápis ve farní kronice z r. 1914 popisuje kostel následovně:

"Dlážka v kostele v lodi pozůstává ze 4hranných dlaždic bílých a modrých, v presbytáři pak z dlaždic bílých 8hranných, mezi něž kladeny jsou menší dlaždice čtyřhranné a sice střídavě tmavomodré tam červené. V kostele 6 oken, na každé straně 3, na chóře jedno. Okna jsou polokruhovitá a poskytují hojného světla, strop v kostele je klenutý. Za hlavním oltářem je sakristie klenutá s jedním zamřížovaným oknem a dveřmi na hřbitov vedoucími. Střecha kostela i věž kryta jest břidlicí a opatřena hromosvodem. Ve věži samé nad sakristií jest klenutá komůrka pro potřebné věci kostelní s knihovnou sestávajcí ponejvíce z latinských děl theologických, českých a německých kazatelů starší doby a různých spisů a knih českých poučných a náboženských, které místní správce duchovní farníkům na čtení půjčuje. Vnitřek kostela je r. 1914 vymalován akademickým malířem Frant. Šonarem z Novosad u Olomouce. Z dřívější malby, která provedena byla před generální visitací r. 1893 ponechán pouze jediný obraz na stropě, představujcí narození Páně od akad. malíře Josefa Hübsche z Prahy, byl však obnoven a vylepšen r. 1914, když byl farní chrám P. znovu malován. Všechny ostatní nástropní obrazy již hodně sešlé, byly odstraněny až na sv. Cyrila a Metoděje ve výklencích za oltářem. Ale tyto byly opraveny a vylepšeny a malba celková přizpůsobena slohu barokovému kostela u hlavního oltáře. (Kronikářem zmiňované nástěnné malby nejsou v současnosti viditelné. Při výmalbě kostela v 70. letech 20. stol. byly překryty novým nátěrem, bylo by však možné je obnovit.)

Vnitřek kostela je sice jednoduchý jakož i celé vnitřní zařízení, ale po provedené opravě        v r. 1914 úhledný a mile dojímá každého, jakmile do něho vkročí. Zvláště je to hlavní oltář      v baroku provedený, jehož veškeré části s různými ozdobami natřeny jsou barvou alabastrovou a bohatě pozlaceny. (V současnosti bílý nátěr celého oltáře.) Obraz na hlavním oltáři připomínající nám obrácení apoštola národů, sv. Pavla, na jeho cestě do Damašku, pochází od neznámého malíře. Nad tímto obrazem (asi 1 m výše) poutá zraky naše obraz menší v rámci kruhovitém, na němž znázorněno, jak se loučí spolu sv. apoštolové Petr a Pavel před svojí mučednickou smrtí. Po stranách hlavního oltáře umístěny jsou sochy knížat apoštolských sv. Petra a Pavla, dřevěné v životní velikosti, ve výši asi 2 m nad nimi vznáší se andělé, jeden po každé straně.

Obraz představující obrácení sv. Pavla je na plátně malovaný, je 5,15 m vysoký, 3,40 m široký, připevněný na silném dřevěném rámu bílé barvy, na němž zříme místy zlaté ozdoby jako několik listů z rostlin kaktusových. Obraz tento byl r. 1882 Emanuelem Hromádkou obnoven a přemalován, a tím na své původní ceně mnoho ztratil.

Na hlavním oltáři nachází se svatostánek r. 1914 nově zbudovaný.

Nadvířkách svatostánku viděti hezké ozdoby, na levém křídle je to svazek pšeničných klasů, na pravém větev z vinné révy s ovocem. Znaky na obou křídlech jsou krásnou prací řezbářskou, jsou bohatě pozlaceny, jakož i dvířka svatostánku. Na krajích oltáře postaveny jsou vásy bělounké, z nichž vyšlehají zlaté plameny. Vásy ozdobeny jsou figurkami andělskými a sice dvěma na každé váse. Nad tabernaklem zdvihá malý kříž, koldokola zlatými paprsky ozářený.

Mimo hlavní oltář jsou v kostele našem ještě 3 oltáře boční, ke stěně přiléhající, a sice 1.)oltář P. Marie, 2.) sv. Jana Nep. a 3.) sv. Anny.

Oltář P. Marie nachází na straně evangelní, proti němu na straně epištolní stojí oltář sv. Jana Nep. Obrazy na obou oltářích - P. Maria bezposkvrny počatá a sv. Jan Nep. pocházejí od malíře J. Blažka z Kroměříže, jak svědčí podpisy jeho na těchto obrazích.

Dále v lodi chrámové na straně evangelní je třetí boční oltář, který nemá portatile. Mensa u tohoto oltáře je obyčejný dřevěný stůl. Stoji na něm soška P. Marie Lourdské, obnovená       r. 1914. Dlužno podotknouti že tento oltář zdobí na zdi pěkná a vkusná štukatura, jakou nyní v kostelích novějších zřídka viděti.

Obraz sv. Anny na tomto oltáři pochází od jakéhos Nevidala. Lze čísti na něm dole slova: Joannes Anto Nevidal fecit.

Z předmětů ve farním kostele se nacházejících zasluhuje obzvláštní zmínky nová nádherná kazatelna s pozlacenými reliefy sv. evangelistů. Bylo všeobecným přáním, když mělo s opravou farního kostela r. 1914 počíti, aby aspoň stará úplně sešlá kazatelna, červotoči rozvrtaná, nahrazena byla novou... Dnes tedy máme zbrusu novou každému se zamlouvající...

Varhany s 9 registry pocházejí od firmy Fr. Čapek v Kremži a osvědčují se znamenitě. Zjednány byly r. 1903.

...

Posléze zmiňujeme se tu ještě, že farní kostel byl vícekráte opravován. Důkladnější opravy konaly v letech 1856, 1867, 1884, 1893, 1901, poslední pak oprava, která trvala něco přes 1/4 roku, dála se l. P. 1914."