Duchovní správci Syrovína

O zřízení duchovní správy v Syrovíně získal si nesmrtelných zásluh vd. p. Pavel Jaroš, rodák Syrovínský, jenž dal podnět k vystavení farního kostela a tím též ke zřízení samostatné správy duchovní v Syrovíně.

Co se týče duchovní správy této osady, prodělal Syrovín různé změny. V prvém počátku patřil ke Bzenci, snad až do ukončení války 30-leté, na to dostal se pod farnost Ježovskou (dle matrik až do r. 1752), r. 1752 přiřazen k Osvětimanům.

Vd. p. Pavlu Jarošovi velmi na tom záleželo, když byl r. 1716 kostel v Syrovíně postaven, aby zde zřízena byla též fara a samostatná správa duchovní. Za tím účelem vyjednával                 s tehdejším farářem Osvětimanským chtěje, aby již r. 1720 byla fara jeho nákladem vystavena. Farář Osvětimanský měl Syrovín odstoupiti. P. Jaroš byl ochoten nahraditi faráři Osvětimanskému újmu, kterou by na dosavádních svých příjmech odstoupením obce Syrovínské utrpěl. Vyjednávání nevedlo však k cíli, jelikož hrabě Buchlovský a patron fary Osvětimanské odporoval a k tomu svoliti nechtěl, odvolávaje se na to, že by tím příjmy faráře Osvětimanského a jeho nástupců byly ztenčeny. Mezi tím P. Jaroš zemřel (7. června 1720).

Po smrti P. Jaroše, jenž byl kapitolním děkanem Kroměřížským, věnoval Václav Lukeš, měšťanosta Kroměřížský a příbuzný zvěčnělého 3000 zl. na zřízení duchovní správy              v Syrovíně. Kn. a. Konsistoř Olom. dala na týž účel z pozůstalosti P. Jaroše ještě 600 zl. a jmenovaný Václav Lukeš odevzdal r. 1754 kapitál 325 zl. pro Kuracii Syrovínskou, která již     r. 1753 jako lokalie zřízena byla, na 16 mší sv. Lokalie tato podřízena byl faráři Osvětim.

Prvním správcem duchovním pro lokalii Syrovnínskou ustanoven byl (7. října 1753) Jan Mayer z Bělkovic s ročním platem 180 zl.

Samostatnou kuracií stalo se beneficium Syrovínské r. 1784.

Kvůli přehledu a upamatování, kteří kněží a jak dlouho duchovní správu v Syrovíně vykonávali, stůjž zde seznam a posloupnost duchovních správců Syrovínských.

1. Jan Mayer z Bilkovic spravoval faru od r. 1753 do 10. srpna 1772. Zemřel 10. srpna 1772 a pochován jest v hrobce uprostřed kostela. Dopsáno později jiným rukopisem: Na hodech ve Vracově kázal a zasnul tam mrtvicí. Měl 47 let 10 měs. 19 dní (21/9 1724)

2. Tomáš Blaha z Jindřichova působil zde od 19/9 1772 do 30/7 1777. Zemřel r. 1777 v Jibové.

3. Ignác Zich z Veselí od 1. srpna 1777 do 30. dubna 1801. Pobyl zde 24 let, načež konvertoval s Viktorem Walterem, správcem fary Plumlovské, za něhož byla dosavadní lokalie Syrovínská povýšena na kuracii r. 1784. Patronát beneficia Syrovínského, který až do r. 1784 příslušel Olom. Konsistoři, přešel v tomto roce na nábož. matici. Ignác Zich zemřel v Plumlově r. 1805.

4. Viktor Walter, kněz řádu kapucínského, od 1. května, do konce prosince 1802, po krátkém působení vrátil se do kláštera do Brna.

5. Juvenald Hilberth z Uh. Hradiště, františkán, působil zde taktéž krátce, od 1. ledna 1803   do 25. září 1804. Zemřel 25. září 1804 v Syrovíně, a pochován jest na zdejším hřbitově           před sakristií.

6. František Hřebíček, naroz. v Kroměříži 16. srpna 1754, kněz řádu františkánského; působil na různých místech jako kazatel i jako katecheta, pak jako kooperator v Obyčtově                 v Brněnské diecesi, od r. 1786 jako lokální kaplan ve Velkém Klokočově (děk. Budišovské) skoro 18 let; odtud přišel do Syrovína, kdež od 16./3 1805 až do 19. května 1811 v Syrovíně      v duchovní správě byl činným. Zemřel 19. května 1811 v Syrovíně.

7. Dominik Hřebíček, naroz. r. 1766 v Kroměříži; bratr dřívějšího, od 20. října 1811                   do 3. května 1827. Zemřel 3. května 1827 v Syrovíně, jsa 60 roků stár. (+ na vysílení).

8. Vendelín Wodička, nar. v Čekyni u Přerova r. 1781, vysvěcen byl na kněze r. 1813.              Po vysvěcení byl ustanoven kooperatorem ve Vrchoslavicích, kdež pobyl až do r. 1820;      od r. 1820 do 16. září 1827 byl fundačním kaplanem v Tištíně, odtud jako lokální do Syrovína. Působil v Syrovíně do 23. dubna 1834. Po 7-letém působení v duchovní správě v Syrovíně investován byl 23. dubna 1834 na faru Bzeneckou.

9. Antonín Kotlas, naroz. v Bilavsku r. 1789; pracoval na vinici Páně v Syrovíně od r. 1834     do 1841. Odtud odebral se na odpočinek do Kroměříže, kdež r. 1860 zemřel.

10. František Hrabetz, naroz. v Přerově 1794, vysvěcen 1818. R. 1841 dostal se za lokálního   do Syrovína, působil zde až do r. 1852, odkudž byl t. r. do Brodku (děk. Vyškovské) přesazen.

11. Josef Geuer, naroz. 1803 v Heřmanměstci v Čechách, vysvěcen 1832, dříve kaplan             v Tištíně, r. 1863 jmenován byl farářem v Nezamyslicích; v Syrovíně působil 11 roků. Krásnou památku zůstavil po sobě tím, že na meši fundaci v Syrovíně odkázal 1500 zl. Zemřel             v Nezamyslicích r. 1866 (tužkou dopsáno: 19/6) Zeď kol fary za něho!

12. Fabian Hoch, narz. r. 1824 v Hrubčicích, vysvěcen na kněze 1849, po vysvěcení ustanoven byl kaplanem (u Holešova) v Kostelci, 26. července 1864 jmenován byl správcem kuracie Syrovínské. Zemřel 23. dubna 1881 v Syrovíně a pochován s otcem svým na zdejším hřbitově v jednom hrobě naproti sakristii. Farníci vděčně vzpomínají na dobrotu jeho. Zmínky zasluhují jeho odkazy jako na př. na mešní záduší v obnosu 2000 zl., nadace chudinská per: 834 zl, nadace pro chudé žáky školy Syrovínské; zřízena za tím účelem, aby úroky z této nadace per. 834 zl. dávány byly 2 chudým žákům na oděv; a j. - V semináři Kroměřížském ročně 399 Kč úr.

13. Jarolím Křížek, nar. 1841 Olšanech, vysvěcen r. 1869. Působil jako kaplan 11 roků                 v Miloticích a nastoupil jako duchovní správce kuracie Syrovínské 8. října 1881. Po 22-letém působení svém v této osadě odebral se na odpočinek do Židlochovic, když se byl s farníky svými dne 11. listopadu 1903 rozloučil a farnost Syrovínskou opustil. R. 1882 vystavil chlév, vydláždil dvůr, vodovod k faře vedl. R. 1893 se vymaloval kostel, obrazy sv. patronů (Isidora rolníka, sv. Hedviky, sv. Václava, sv. Aloise. Vydláždil kostel, nové varhany.                               + 25/7 1929 v Židlochovicích.

14. Jan Rebar, naroz. 1863 v Pustiměři, na kněze vysvěcen r. 1886; po vysvěcení ustanoven byl kooperatorem v Rýmařově, kdež po 3 léta působil (do 15 října 1889), odtud přesazen byl za kooperatora do Hanušovic; zde však nesetrval dlouho (od 16. října 1889 do 8. července 1890); a po krátkém působení svém v této farnosti dostal se za kooperatora do Holice          u Olomouce, kdež zůstal až do r. 1904 (od 9. července 1890 do 19. dubna 1904). Téhož roku jmenován byl kurátem Syrovínským. Když se přistěhoval do Syrovína (26. dubna 1904), nalezl faru v bídném stavu; jak fara tak kostel domáhaly se již dlouhou dobu opravy, do níž se předchůdce jeho pustiti nechtěl. Přičiněním nového správce duchovního byla hned následujícího roku (1905) oprava fary provedena. Po několika letech přikročeno k opravě farního kostela, kteráž r. 1914 šťastně se odbyla. Na opravu farního chrámu Páně přispěl duchovní správce obnosem 5000 K. - Investován na Předmostí u Přerova. - R. 1924             na podzim operován na žlučové kaménky. R. 1920 pořídil náhražkový zvon za 10.000 Kč        z milodarů. Zemřel 15/5 1934 v Předmostí.

15. Jakub Hrabinský (+ 21/7 1877 v Žeravicích, č. 147), Ordinován po studiích v Uh. Hradišti a Olomouci 5/7 1901. - Kooperator ve Vlachovicích; ve Zborovicích, jako neopurarochus         od 5/12 1912 ve Chvalnově psp. Střílky; kurát v Syrovíně od 1/9 1921. Zemřel 30/1 1931 ve svém rodišti v Žeravicích.

16. Antonín Vícena, naroz. 24. 2. 1884 v Kunovicích. Po studiích v UH. Hradišti v l. 1898-1905 vstoupil do bohosloví v Olomouci, kdež 5/7 1909 ordinován na kněze. Kooperatorem byl      v Hroznové Lhotě (1/8 1909 - 30/4 1910), ve Valašské Bystřici (1/5 1910 - 31/8 1913), v Pitíně (1/9. 1913 - 31/3. 1914), v Bojkovicích (1/4 1914 - 31/7 1916), v Loukově (1/8. 1916 - 31/7 1918),      v Bránkách (1/8 1918 - 30/4 1919), v Krásensku (1/5. - 30/9 1919), v Hluku (1/10 1919 - 28/2 1921), v Slušovicích (1/3 1921 - 31/5 22), po té 1/6. 1922 administratorem do 1/9 22 a pak farářem v Jasenné do 30/4 1929, kdy na tuto faru rezignoval, nato administroval faru            v Přemyslovicích do 31/8 29 a pak v Syrovíně, na kteroužto faru byl 26/11 1929 investován a 12/12 1929 instalován. Zemřel 9. února 1946 v Syrovíně po dlouhé nemoci (rakovina ve tváři). 23/XII. 1945 nastoupil v Syrovíně jako provisor a po smrti dp. faráře jako administrátor Jan Brhel (n. 1918 v Lidečku), dříve koop. v Bzenci (ord. 1942). Dp. Vícena pohřben v kněžské hrobce Fáb. Hocha. 

17. P. Vladimír Kodítek nastupuje do Syrovína jako farář v září 1946. Narodil se 18. listopadu 1889 v Klouboukách okr. Břeclav. Vysvěcen 5. července 1915 v Olomouci. Působil v Pitíně,      v Chropyni, v Háji ve Slezku, v Hradci nad Moravicí, v Uherském Hradišti, ve Valašské Bystřici, v Brankách na Moravě, v Kyjově, v Místku, v Ostravici, v Horní Moštěnici, v Beňově a              v Syrovíně od r. 1946 do r. 1978. Od července 1978 byl na odpočinku v kněžském domově  na Moravci, kde v 11. února 1984 zemřel. Pohřben je v kněžském hrobě v Syrovíně. Byl posledním duchovním správcem, který sídlil na faře v Syrovíně.